.png)
Jmenuji se Adunka. Jsem pes. Teda pozor, jsem holčička pes, na to jsem háklivá. Narodila jsem se asi před rokem a půl, to je prý docela nedávno, ale mám v tom trochu zmatek. Vlastně je mi to celkem jedno. Jsem celá hnědá, i když mi říkají zrzoune, v občance mám napsáno žemlová a občas na mě volají potvoro fialová. V tom mám také trochu zmatek, ale je mi to taky jedno.
Narodila jsem se do rodiny Maďarských ohařů. Moje maminka, Maďarská ohařka, je velká šampionka. Vyhrála už snad všechny soutěže. Můj tatínek, Maďarský ohař, je snad dokonce šampionem všech šampionů a bůhví co ještě. K čemu je to vlastně dobré netuším, mám v tom trochu zmatek. A je mi to taky jedno.
Co mi ale jedno není, je to, kde bydlím. V tom vůbec nemám zmatek. V tom mám naprosto jasno. Znám tu úplně všechno, každý kout, všechny místnosti, poličky, šuplíky, dveře, schovky, gauče i postele. Je to tu celkem fajn. A to je hlavní.
Mám spolubydlící. Teda ne tak úplně. Kdyby to náhodou četli, nechci z toho mít nějaký škraloup. Jsou to mí páníčci a jsou celkem milí. V životě, jak lidském, tak i psím, můžete velkou spoustu věcí ovlivnit, ale něco je prostě dané. Jsou to hlavně rodiče, páníčci a děti. O rodičích už jsem se zmínila a podrobněji někdy příště. Děti zatím nemám. Upřímně, jako čerstvý teenager nechápu, co na těch dětech všichni mají. Já teda žádné nechci, život je přeci o zábavě a do toho děti prostě nezapadají. Ale o tom také někdy příště.
A tak zpátky k těm páníčkům. Jsou dva. Teda vlastně tři. No vlastně tři a půl. Ale popořadě. A o tom zase příště. A na co se můžete v mých článcích těšit? Budu se s Vámi dělit o všechny radosti i strasti mého psího života, co jím, s čím si hraji, kdo si hraje se mnou, co nosím, v čem spím, s kým se kamarádím a hlavně co každý den dělám.
Pac a pusu, Vaše Adunka