Kočičí očkování | Jak moc je pro kočky důležité?

Majitelé, kterým záleží na zdraví a pohodě jejich zvířat, pravidelně navštěvují veterináře za účelem očkování. Avšak kočky na rozdíl od psů není povinné očkovat proti vzteklině a tak někteří majitelé neočkují vůbec. Jak moc je vakcinace u koček důležitá? Proti jakým nemocem kočku chránit a je rozdíl mezi kočkou bytovou a kočkou, která chodí ven? Jaké je vakcinační schéma a jak se orientovat ve zkratkách v očkovacím průkaze?

Očkovací schéma

• Koťata se obvykle vakcinují ve věku 8-9 týdnů. U koťat, která mají neočkovanou matku, se může začít již ve věku 6 týdnů. 
• Pro zdraví všech koťat, ale i dospělých jedinců, jsou nejdůležitější vakcíny proti panleukopenii (P), kalciviru (C) a kočičí virové rhinotracheitidě (R) – jinak známé jako herpesvirus.
• Panleukopenie se projevuje úpornými průjmy, zvracením, dehydratací a úbytkem až vymizením červených krvinek.
• Kalciviróza způsobuje záněty horních cest dýchacích, záněty očí, některé formy i vředy v dutině ústní a meziprstí.
• Rhinotracheitida je původce kočičí rýmy, zánětu očí. U březích koček způsobuje potraty, novorozeným koťatům celkové onemocnění a smrt
• Kotě tedy dostane vakcínu v očkovacím průkaze označenou jako RCP, za 3-4 týdny následuje přeočkování tou samou vakcínou. 
• Další očkování je za jeden rok od přeočkování, tzv. „booster“.
• Pro plnou imunitu koček je důležité, aby absolvovaly tato 3 očkování. To samé platí i pro kočku dospělou, avšak neznámého původu.
• Další postup poté zvolí veterinář podle způsobu života vaší kočky. Bytové kočky se podle nejnovějších studií dále mohou očkovat jednou za 3 roky. Kočky, které chodí ven, se doporučuje vakcinovat jednou za rok, z důvodu setkávání s toulavými zvířaty.

Nadstandardní očkování

Kočky můžete nad rámec standardu očkovat ještě proti vzteklině (R), FeLV, dermatofytoze, chlamydioze a borelióze.

Vzteklina

U koček není povinnost vakcinace proti vzteklině zákonem daná. Výjimku tvoří kočky, které čeká cesta do zahraničí (stejně jako u psů, musí mít čip, pas a očkovaní, jak už jsme psali v článku „Cestování se psem do zahraničí“) a také na výstavách je někdy účast podmíněna touto vakcinací. 

FeLV-leukémie koček

O závažnosti této nemoci jsme psali v článku „Největší strašáci v chovu koček“. Před očkováním proti FeLV je však nutné provést sérologický test na zjištění přítomnosti protilátek v krvi kočky. Pokud by se naočkovala kočka, která se již s virem setkala, vakcína by jen urychlila průběh nemoci a následný úhyn. Nicméně tato vakcína je velmi doporučována, ale také je více finančně nákladná než vakcinace základní. První dávka může po testu proběhnout už v 8. týdnu věku, přeočkování v 11-12 týdnech a dále jednou za rok.

Dermatofytóza

Jedná se o plísňové onemocnění kůže koček i psů. Způsobuje ji plíseň Microsporum canis.  Používá se spíše v rámci léčby již propuklého onemocnění než jako prevence. Tato nemoc není přenosná na člověka.

Chlamydióza

Způsobená bakteriemi Chlamydophila felis. Má na svědomí záněty horních cest dýchacích a záněty spojivek. Nemoc je přenosná na člověka. První vakcinace je možná nejdříve v 8. týdnu věku, přeočkování 11-12 týdnech a dále jednou za rok.

Borelióza

Nemoc přenášená klíšťaty. Doporučuje se kočkám, které chodí ven společně s ochranou vhodnými antiparazitiky.

Jak zvládnout očkování s kočkou

• Kdykoli převážíte kočku mimo domov, používejte přepravku k tomu určenou. Naprosto nevhodné jsou papírové krabice, tašky přes rameno nebo obyčejné batohy. Moderním a praktickým řešením mohou být přepravní batohy. Na neznámém místě, obklopená neznámými lidmi se kočka snadno poleká. I jinak přátelská kočka může začít kousat, škrábat či se pokusit o útěk. 
• Vyděšená kočka se také může pomočit nebo pokálet. Díky přepravce či batohu to neskončí na Vás či na podlaze v čekárně. Po takové nehodě doporučujeme kočku doma umýt šamponem s přírodním složením nebo alespoň použít suchý šampon.
• Do přepravky může být umístěna deka, savá podložka nebo část vašeho oblečení, aby kočička cítila vůni domova.
• Výlety k veterináři nepatří mezi oblíbené. Pokud kočka uvidí přepravku vždy jen bezprostředně před návštěvou veterináře, pochopitelně si k ní vypěstuje značný odpor. Často se i z mírumilovných koček stanou divoké šelmy, které se snaží kousat a škrábat, jen aby je majitel nedostal do přepravky. 
• Tomuto chování můžete předejít tím, že přepravku/batoh necháte doma kočce k dispozici například jako pelíšek. Měla by se stát samozřejmou součástí okolí kočky. 
• Občas můžete do přepravky dát kočce nějaké pamlsky, či do ní v rámci her umisťovat hračky pro kočku, aby ji považovala za „dobré místo“. 
• V ordinaci Vás veterinář vyzve, abyste kočičku vyndali ven. Pokud si nejste jisti, že jakoukoliv manipulaci s ní zvládnete, nestyďte se požádat o pomoc. Veterinář i sestry jsou velice zkušení, pokud jde o manipulaci s vyděšenými zvířaty, a umí se vyhnout případným zraněním, ať na straně jejich či zvířete.
• Neděste se, pokud někdo z personálu bude fixovat Vaši kočičku za kůži za hlavou. Takovou fixaci se můžete později naučit i vy sami. Kočku přitisknete k podložce (vyšetřovacímu stolu), pevně chyťte volnou kůži za hlavou a druhou rukou přitiskněte zadek kočky směrem dolů. 
• Vždy se vyplatí jakoukoliv návštěvu plánovat dopředu. Zamluvte si vždy termín na konkrétní čas. Ulehčíte práci jak veterináři, tak i sobě. A především, čím méně budete čekat s kočičkou v čekárně, tím méně bude ve stresu.